Buďte vždy o krůček napřed.

Aby se řeč dětí správně rozvíjela, je k tomu potřeba správný mluvní vzor. Tedy někdo, jehož řeč dítě kopíruje. Učí se z ní. Učí se jak tvořit věty, buduje si slovník, vnímá melodii, tempo, důraz i přízvuk.

V prvních letech poskytují dítěti mluvní vzor především rodiče. Významnou roli hrají také sourozenci dítěte, později jeho vrstevníci. S nástupem do školky a školy také pedagogové. Vzorem jsou mu ale i úplně cizí lidé. Ať už to jsou lidé na ulici, v autobuse, v televizi, v radiu. Pro všechny platí totéž – dítě se od nich učí jak tvořit a používat lidskou řeč. Dnešní článek je ale především o rodičích.

Jak by rodiče měli mluvit na dítě, aby jeho řeč správně rozvíjeli?

Vždycky jsem si myslela, že mluvit na dítě je přirozené, něco jako mateřský pud. Po narození svých dětí ve styku s dalšími matkami jsem ale zjistila, že tomu tak vůbec není. 

Viděla jsem maminky, které se skláněly ke svým miminkům, přebalovaly je, oblékaly a přitom neřekly ani slovo. Poprvé mi tato situace doslova vyrazila dech.

Viděla jsem maminky, které i na šestileté děti stále ještě mluvily dětskou řečí. „Obujeme botičky.“ „Uděláme bobeček.“ „Chtěl bys nahamat?“

Viděla jsem také mnoho maminek, které na děti mluvily, jako by před sebou viděly vysokoškoláka v dupačkách. „Teď si přečteme tuto knihu.“ „Ty prsty do pusy nedávej, je to škodlivé.“

Možná samy cítíte, že ve všech třech případech není něco v pořádku. Pomocí několika pravidel bych vám ráda přiblížila, jak by měl správný mluvní vzor vypadat.

Mluvte na děti, když o ně pečujete.

Když maminka pravidelně mluví na dítě ve chvíli, kdy se mu věnuje, učí ho naslouchání, prvním rozhovorům a sdílení činnosti. K dítěti se tak dostává jeho pravidelná dávka komunikačních dovedností.

Používejte správnou výslovnost.

Vzhledem k tomu, že se dítě učí řeč tím, že ji opakuje, může se stát, že také zopakuje špatnou výslovnost svého vzoru, aniž by k chybné výslovnosti mělo jakýkoli jiný důvod.

Vyjádřete řečí své emoce.

Důležité je, abychom se nebáli do hlasu vložit naše emoce. Dítě musí poznat různé vrstvy řeči. Jak to vypadá, když má maminka radost, když je nadšená, když je smutná, když se zlobí, když je vystrašená. Dítě se tak učí na různé projevy reagovat a posiluje si sociální dovednosti, které se s řečí pojí.

Používejte přiměřené tempo a sílu.

Stejně jako emoce v hlase je důležitá i síla hlasu. Pokud na děti stále křičíme a mluvíme hlasitě, ve chvíli, kdy opravdu chceme něco zdůraznit, nemáme šanci, aby to poznaly. Nejenže hlasitou řečí budíme pozornost dítěte např. v nebezpečí, stejně tak tichou řečí mu dáme najevo vážnost situace. Odpovídající silou hlasu dítě učíme chápat sociální situace. Neplýtvejme tedy hlasitou řečí v běžné komunikaci.

Tempo řeči je pro správné porozumění poměrně klíčové. Rychlé tempo má často negativní vliv na kvalitu výslovnosti a srozumitelnost mluvního projevu. Pomalejší tempo řeči nám výslovnost automaticky zvýrazní.

Naslouchejte.

Ve chvíli, kdy se dítě začne pokoušet na mluvení maminky reagovat, a to bývá velice brzy – naslouchejte! Dítě tak zjistí, že má o jeho projevy maminka zájem.

Bude mít radost z komunikace, pochopí, co to je rozhovor a jaká má pravidla. Mezi první projevy porozumění a snahy komunikovat patří úsměv, vykulená očka dítěte, třepání ručičkama, hlasitý smích nebo jen otočení hlavy k mamince. Později to bývá již pokus o první zvuky, slabiky, slova.

Opakujte.

Zvláště v prvních měsících po narození je více než žádoucí, aby rodiče opakovali zvuky, slabiky a slova po dítěti, které tak dostává zpětnou vazbu k tomu, co řeklo, a může si tak nové zvuky ještě více upevnit. Opakováním dáváme také najevo zájem, pochopení, porozumění. Učíme dítě rozhovoru. Brzy si všimnete, že vaše miminko začne opakovat také zvuky, které říkáte vy. Opakování je základní princip ve vývoji řeči.

Mějte na paměti věk dítěte.

Věk dítěte hraje významnou roli. Já vím, děti hrozně rychle rostou a zvyknout si na to tempo je zvláště v prvních letech poměrně náročné. Nicméně je vhodné si uvědomit, že mluvit složitě na novorozence nebo velmi jednoduše na předškoláka, není v pořádku.

A tak respektujme věk dítěte a vybírejme ze svého slovníku odpovídající slova. U miminka používáme nejvíce citoslovce (bác, ham, pápá). U mladšího batolete jednoduchá slova a zdrobněliny (pití, hamání, knížka). U staršího batolete už na dětský slovník pomalu zapomínáme a začínáme s ním mluvit jako s předškolákem (kolo, jíst, oblékat).

Využijte společnou aktivitu k popisu činnosti.

Čas trávený s dítětem je hlavně zpočátku naplněn intenzivní péčí. Obzvláště u prvního dítěte má maminka plné ruce práce s tím, naučit se o dítě správně pečovat. Ale právě opakující se činnosti jsou skvělou příležitostí pro rozvoj řeči.

Proč?

Umožňují nám stále dokola opakovat několik jednoduchých frází. Dítě tak opakovaně slyší stále stejná slova a má velkou šanci si je brzy zapamatovat. Tím, že dítěti popisujeme prováděnou činnost, mu vlastně dáváme také slovní návod k tomu, jak tuto činnost má časem provádět samo. Dítě už od miminka ví, že se první nandává tričko a ne boty. A že čepice a bunda se berou jako poslední.

Buďte vždy o krůček napřed.

Řekli jsme si něco o emocích v projevu a o tom, jaký typ slov je vhodný pro určitý věk dítěte. Ale jak dlouhé věty bychom vlastně měli používat?

Pravidlo na to je velmi jednoduché. Délka vět, resp. počet slov ve větě, který je dítě schopno použít, se rovná věku dítěte. To znamená, že roční dítě používá jednoslovné věty, dvouleté dítě dvouslovné, tříleté dítě tříslovné atd. Naším úkolem je být vždy o krůček, tedy o jedno slovo, napřed.

Proto dítěti nabízíme věty o pár slov delší, než samo používá. 

Na malé miminko mluvíme obvykle dvouslovným spojením. „Jdeme hamat.“ „Uděláme hají.“

Pro dvouleté dítě už výpověď mírně obohatíme o další slovní prvky jako jsou zájmena, přídavná jména a předložky. „Najdi si botičky.“ „Půjdeme si číst knížku.“ U čtyřletého dítěte se nebojíme použít už i souvětí obsahující více pokynů. „Nakresli domeček a dvě okýnka.“ „Dej boty do botníku a umyj si ruce prosím.“

Pokud se vám podaří tato pravidla respektovat, nezamrznete na nějakém stupínku nebo dítěti příliš neutečete, budete svědky toho, jak krůček po krůčku systematicky buduje svou vlastní řeč, a brzy budete prožívat příjemné chvíle obohacené vzájemnou a radostnou komunikací.

E-SHOP logopedie s úsměvem - tudy prosím >>>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *