Čtení a psaní u prvňáčků s poruchou výslovnosti

K napsání tohoto článku mě inspirovala facebooková diskuze na téma, jak pracovat s prvňáčkem s poruchou výslovnosti při čtení.

O vlivu sluchového rozlišování na nácvik čtení a psaní jsem psala v článku Co má umět předškolák? Zmínila jsem se zde i o tom, že chybná výslovnost není důvodem pro odklad školní docházky. Náprava hlásek se může z různých důvodů protáhnout až do raného školního věku a dítěti ve škole nebude působit větší potíže. Podmínkou ale je, aby učitel dokázal poznat, které chyby při psaní a čtení vznikají na pozadí chybné výslovnosti a které nikoli.

Vyzrálé sluchové vnímání zajistí dítěti úspěch ve škole

a současně

špatná výslovnost nezpůsobí dítěti ve škole neúspěch.

Porucha výslovnosti ve vztahu ke čtení a psaní

Náprava hlásek postupuje po jednotlivých metodických schůdcích. Děti po nich kráčí různě dlouho. Některé dítě je třeba i přeskočí a za dva týdny může mít hotovo. Jiné po nich šlape několik měsíců i let.

Ať už je to jakkoli, stává se, že prvňáček přichází do školy s nedokončeným vývojem výslovnosti, tedy vyslovuje jednu nebo více hlásek chybně. V článku se budu soustředit na to, jak se vada výslovnosti projeví ve čtení a psaní a jak můžete dítěti pomoci.

Co dělat ve chvíli, kdy dítě místo RUKA čte LUKA nebo UKA či JUKA? A proč jedno dítě napíše RUKA správně, přestože R neumí vyslovit, a jiné ho napíše přesně tak špatně, jak ho vyslovuje, nebo i úplně jinak?

Fonematický sluch a jeho význam při mluvené a psané řeči

Dítě rozlišuje správnou výslovnost u druhých i u sebe pomocí sluchu, ještě přesněji pomocí fonematického sluchu. Vývoj této schopnosti by měl být v pěti letech dokončen. To znamená, že by dítě mělo od sebe rozpoznat všechny jednotlivé hlásky českého jazyka. V pěti letech by tedy mělo s jistotou říct, že např. L a R jsou jiné zvuky.

V čem nejčastěji předškolák chybuje?

U předškoláků je z hlediska fonematického sluchu problematické rozlišení sykavek ostrých CSZ od tupých ČŠŽ, stejně jako jejich odlišení mezi sebou. Potíže činí rozlišení vibrant R a Ř a také měkčení ĎŤŇ od tvrdých souhlásek DTN. Další možností je chybné odlišení délky samohlásek AEIOU od ÁÉÍÓÚ nebo odlišení znělých a neznělých dvojic hlásek např. TxD, PxB aj. V logopedii k diagnostice fonematického sluchu používáme Test fonematického uvědomování podle Škodové, kterým lze tyto potíže spolehlivě odhalit.

Variant možných chyb je několik, všechny ale vedou ke stejnému projevu. Když dítě hlásky sluchem neodliší, vyslovuje je chybně a chyba se pak projeví při čtení a někdy i psaní. 

Při práci s dítětem v první třídě je zásadní si uvědomit, odkud chyba při psaní a čtení pramení. Zda z nezralosti, vlivem špatné výslovnosti, neschopnosti naučit se tvar písmene, spojit tvar a zvuk aj. A následně je třeba neznámkovat dítě za něco, co nedokáže, protože na to zkrátka není vyzrálé.

Nezralost není chybou. 

Jaké mohou nastat varianty chyb ve čtení a psaní ve vztahu k chybné výslovnosti?

Nyní si uvedeme několik variant, které mohou nastat. Ukážeme si vše na příkladu záměny hlásky R za L. Místo těchto dvou hlásek si ale můžete představit jakoukoli jinou dvojici, třeba záměnu C za S nebo Ď za D či R za Ř.

1. Dítě vyslovuje hlásku chybně, čte i píše ji chybně

Např. slovo RUKA 

čte LUKA

píše LUKA

Pokud dítě stejnou výslovnostní chybu (záměnu R za L) projeví při čtení, znamená to, že dítě neumí hlásku vyslovit správně. Pokud tu samou chybu projeví i při psaní, znamená to, že dítě neumí hlásku rozlišit ani sluchem. A proto ji také chybně píše.

Jak dítěti pomoci?

Nejprve je potřeba pracovat na schopnosti odlišit sluchem hlásky R a L od sebe. Dále je třeba zahájit nácvik správné výslovnosti. Se zlepšením sluchového rozlišování dítě přestane dělat chyby při psaní. Se zlepšením výslovnosti zmizí i chyba při čtení.

2. Dítě vyslovuje hlásku chybně, čte ji chybně, ale píše ji správně

Např. slovo RUKA 

čte LUKA

píše RUKA

Pokud dítě výslovnostní chybu projeví pouze ve čtení, znamená to, že sluchem umí odlišit R a L, a tudíž je správně píše. Při čtení tedy nelze známkovat špatné vyslovení jako chybu čtení. Dítě jednoduše jinou verzi hlásky neumí vyslovit.

Jak mu pomoci?

Jednoznačně zahájit docházku na logopedii, aby si dítě odstranilo chybnou výslovnost. Spolu s tím se současně odstraní také chyba ve čtení.

V případě, že by však dítě četlo R vždy jinak (například jako B, D apod.), nejde o výslovnostní chybu, ale o chybu ve zrakovém rozlišení a paměti, kdy si dítě písmeno R nepamatuje a nespojuje ho se stále stejným zvukem. A to je již chyba v procesu čtení.

3. Dítě vyslovuje hlásku chybně, čte ji chybně, píše chybně, ale při psaní dělá jinou chybu než při čtení

Např. slovo RUKA 

čte LUKA

píše BUKA

V případě, že dítě čte tak, jak hlásku vyslovuje, už víme, že chyba je na úrovni výslovnosti. Dítě však může sluchem pracovat správně, tedy umí odlišit R a L a i přesto napíše místo R jiné písmeno. Co to znamená?
Dítě si jednoduše nepamatuje tvar písmene R a neví, jak ho napsat. Chyba je tedy na úrovni zrakového vnímání, paměti a samotných procesů psaní.

Jak mu pomoci?

Klíčem k úspěchu je posílení zrakového vnímání a rozlišování i zrakové paměti.

4. Vyslovuje hlásku správně, ale dělá specifické chyby při čtení a psaní

Např. slovo BALÍ 

čte BALÍ nebo BALI

píše BALI

Toto se děje často u dětí, které už mají vývoj výslovnosti ukončen, ale některé rysy se jim ještě pomocí sluchu a někdy i zraku nedaří odlišit. Jedná se zejména o rozlišení délky samohlásek.

Jak mu pomoci?

V tuto chvíli je potřeba soustředit pozornost na sluchové rozlišování délky samohlásek a nácvik rytmu slov. S touto činností může dítěti pomoci logoped, speciální pedagog, ale i učitel. Dále je třeba nacvičovat vnímání čárky nad písmenkem pomocí zraku a schopnost vyslovit vědomě délku samohlásek.

Jak číst s dítětem s chybnou výslovností?

A teď přichází na řadu otázka, zda dítě opravovat při čtení. Zda jeho chyby známkovat. Zda ho nutit, aby četlo správně, když např. chodí na logopedii a správnou variantu hlásky již částečně ovládá.

Opravovat dítě při čtení a psaní můžeme pouze tehdy, když víme, že dítě už umí hlásku správně vyslovit, ale třeba ji ještě běžně nepoužívá. Pak ho můžeme taktně upozornit, aby ji zkusilo do čtení pomalu zapojovat. Čtení používáme jako nástroj k fixaci správné výslovnosti i při logopedii. Doporučila bych to v první třídě pouze ve chvíli, kdy dítě už celkem dobře čte slabiky a krátká slova.

U čtení vět by se již soustředění na správnou výslovnost mohlo odrazit na zhoršené kvalitě čtení, na zapamatování si čteného apod. Je potřeba myslet na to, že dítě se čtení teprve učí a pokud po něm budeme chtít do tohoto osvojovaného procesu přidat ještě další dovednost – zapojení nacvičované výslovnosti – bude to pro dítě těžké. Proto postupujeme pomalu a individuálně, dle schopností dítěte. Čtení vět se správnou výslovností doporučuji ponechat až na dobu, kdy dítě již správnou variantu hlásky v mluvené řeči dobře ovládá.

A jak se známkováním?

Já sama se přiznám, že hodnocení a známkování procesů, které se dítě učí, mi samo o sobě nedává smysl. Nicméně v našem školství je to takto nastaveno a je potřeba s tím počítat. Dítě by ale nemělo dostávat špatnou známku za to, že neumí hlásku vyslovit a kvůli tomu chybuje.

Známkovat můžeme pouze skutečnou chybu, ne nezralost. Tedy to, že se dítě opakovaně není schopno naučit např. tvar písmene, zapomíná ho, zaměňuje ho. Jak to poznáme, již víme z předchozího textu.

Jak pracovat s dětmi s vývojovou dysfázií

Mezi dětmi jsou ale také ty, které z důvodu těžké vady řeči – vývojové dysfázie – například zaměňují jednu hlásku tak, že ji vyslovují klidně více způsoby. Např. hlásku R jednou ve slově RUKA poví jako LUKA, jindy jako KUKA nebo VUKA. V jejich výslovnosti neexistuje stálost chyb. O této diagnóze by však měl být učitel informován ještě před nástupem dítěte do jeho třídy. Pokud ne, dovedu si představit, že si o tomto projevu může učitel pak myslet prakticky cokoli, třeba i to, že to dítě dělá naschvál.

V tomto případě, stejně jako ve všech ostatních, je na pozadí chyby oslabené sluchové rozlišování, paměť a další procesy. Je pak nutné pracovat především na schopnosti rozlišovat hlásky sluchem. Jak na to, se dočtete v mém e-booku Logopedie na doma 2. díl – Sluchové vnímání. Stejně tak je potřeba si uvědomit, že tyto chyby budou přetrvávat dlouho a že není v silách dítěte se s nimi poprat v průběhu první třídy.

Neznámkujme nezralost

V každém případě správný učitel bude hledat důvod, proč dítě chybuje. A pevně věřím, že dítě nebude známkovat za nezralost. Z mého pohledu jsou právě děti s opožděným vývojem sluchového vnímání, které se objevuje u dětí s četnější vadou výslovnosti, vývojovou dysfázií nebo opožděným vývoje řeči, adepti na odklad školní docházky.

Tyto procesy však lze rozvíjet a nacvičovat ještě před nástupem do školy. On-line kurz S Jonášem do školy vznikl právě z tohoto důvodu.

Potřebuji krásné obrázkové kartičky pro svoje dítě na logopedii - Do e-shopu tudy prosím >>>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.