Dudlík je důležité odebrat včas.

 

Kojení je bezesporu jeden z největších darů, který může maminka svému dítěti hned po narození předat. Pozitivní vliv kojení na vývoj dítěte a jeho imunitu je již dobře znám, stejně jako efekt posilující vztah maminky a dítěte. Dnes se ale podíváme na význam kojení ve vývoji řeči.

Ten nejdůležitější vývoj řeči probíhá od narození každodenně po několik let. Zlepšování činnosti jednotlivých svalů, které se podílejí na tvorbě hlásek, neboli artikulaci, podporuje mnoho faktorů. Jedním z nich je i vývoj pohybu mluvidel.

Vývoj pohybu a řeči

Není náhoda, že děti svá první slova řeknou až kolem jednoho roku, některé i později. Vývoj pohybu jde totiž ruku v ruce s vývojem řeči. K tomu, aby dítě mohlo říct své první slovo, potřebuje mnoho dovedností. Správně dýchat, rozlišit sluchem zvuky okolo sebe a zrakem pohyby mluvidel dospělých a zároveň potřebuje mít svalstvo dostatečně silné a vycvičené, aby se mu dané slovo vůbec podařilo říct. A to nejen svalstvo v oblasti mluvidel, ale také v oblasti břicha, hrudníku i hlavy.

Nám se také vleže moc dobře nemluví a nedýchá a stejně jsou na tom i miminka. V době, kdy polehávají na zádech, většinou říkají jen jednoduché zvuky, zatímco později, když se začnou kutálet, plazit nebo lézt, tak se spektrum zvuků nápadně rozšiřuje. A tak kojeňátko, které dovrší jeden rok, stojí téměř pevně na svých nožkách, anebo alespoň sedí, má již velkou šanci říct svá první slovíčka.

Mluvní vzor

Ke správnému rozvoji řeči dítě potřebuje také někoho, kdo na něj bude mluvit a dá mu možnost jeho řeč napodobovat. A to tak často a rozmanitě, aby si slova dokázalo nejen zapamatovat, ale také je spojit se správným obsahem a použít ve správném kontextu. Takže ačkoliv to vypadá, že dítě okolo jednoho roku najednou řekne své první slovo jen tak, ve skutečnosti má za sebou 365 dní velké dřiny.

Kojení a vývoj řeči

Jak dítěti ve vývoji řeči pomáhá samotné kojení? Při kojení dítě saje mléko z prsu maminky. Při sání se aktivují svaly v oblasti mluvidel. Je to intenzivní posilovací cvičení, které svaly nejen procvičuje, zpevňuje, ale také zlepšuje jejich vzájemnou souhru, rychlost i rytmus. Pokud je dítě kojeno dostatečně dlouho, alespoň šest měsíců, má svaly již dobře posílené a zvládnutí správné výslovnosti by mělo být snadné.

Jsou tady samozřejmě ještě další faktory, které můžou kvalitu výslovnosti ovlivnit. Mezi ně patří nejen genetické dispozice, rizikový porod, vady skusu, ale také nevhodné nebo příliš dlouho používané pomůcky pro děti o nichž bude řeč za chvíli.

Vývoj sání

Americká autorka Sara Rosenfeld Johnsonová se věnuje tématu vývoje sání a rozlišuje dvě základní fáze. Děťátko nejprve saje tzv. předozadním pohybem, kdy se jazyk miminka pohybuje horizontálně a lehce mu vylézá z úst. Toto období trvá zhruba do půl roku. V tomto období tedy miminku výrazně neškodí ani dudlíky a palečky v ústech, protože je dítě saje stejnou technikou.

Po půl roce s přísunem tuhé stravy se však způsob sání začíná pomalu měnit. Děťátko začíná zvedat hrot jazyka za horní řezáky, aby aktivovalo vyspělejší polykací vlnu. Tento nový způsob polykání, kdy dítě přimyká hrot jazyka za horní řezáky, aby následně vyklenulo hřbet jazyka a provedlo polykací vlnu, která jde z přední části úst shora šikmo vzad, podporuje také fakt, že si zvyká na tuhou stravu a učí se pít z hrnečku.

Výhody delšího kojení jsou nesporné. Po půl roce se ale vlivem špatně zvolených pomůcek a dlouhodobým užíváním dudlíku může stát, že se již dobře posílené svaly drží ve vývojově nižší formě sání a posiluje se tak mezizubní poloha jazyka. Ta je následně patrná zejména při tvorbě hlásek TDN, L, CSZ, ČŠŽ. Více o tomto tématu se můžete dočíst v mém e-booku Jak na první lžičku.

Nejdůležitější je pevné rozhodnutí.

Po půl roce věku je tedy na čase začít dudlík pomalu odstraňovat. Snažíme se ho používat na co nejkratší možnou dobu, třeba jen krátce při usnutí, a pak ho dítěti odebrat. Naším cílem je ho miminku postupně odstranit úplně a to nejdéle do jednoho roku, abychom se vyhnuli nežádoucím vedlejším efektům této pomůcky.

Velmi dobře si jako maminka tři dětí pamatuji, že nejtěžší na odebrání dudlíku je pevné rozhodnutí a správné načasování. Ve chvíli, kdy se rozhodneme, že něco opravdu chceme, jde nám to většinou hladce. Miminka jsou naladěná na emoci maminky a poznají nejisté a váhavé rozhodování. Stejně tak důležité je i správné načasování. Jelikož sáním dudlíku se dítě vlastně uklidňuje, je dobré dudlík odebrat ve chvíli, kdy se dítě cítí dobře, není nemocné, unavené, rozladěné.

K tomu, abychom ve svém rozhodnutí obstáli, je potřeba, abychom si vše dopředu promysleli. Měli bychom si uvědomit, jak často ho dítě používá, jestli celodenně nebo jen zřídka. Pak bychom měli zvážit, kterou situaci dítě dobře zvládá i bez dudlíku, a tou začít.

Ve chvíli, kdy se rozhodnete dudlík dítěti odebrat, musíte vědět, jak dítě jinak utišíte, zabavíte, uklidníte. Možností je mnoho. Ať už je to kojení, houpání, mazlení, kousek jídla, pití, kousátko, nebo povídání si s dítětem, zpívání, prohlížení knihy, hraní. Náhradní činnost volíme podle situace, ve které potřebujeme použití dudlíku vyřešit.

V případě, že dítě používá dudlík na usnutí, je vhodné mu nabídnout nějakou hračku, látkovou plenku, věc, která mu pomůže v klidu a spokojeně usnout. Věřte, že se vám to do budoucna vyplatí. Je mnoho maminek, které se mi svěřily s tím, že kdyby věděly, že kvůli dudlíku nakonec skončí na logopedii se sykavkami, dítěti by ho snad ani nedaly.

E-SHOP logopedie s úsměvem - tudy prosím >>>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *