Jazýček ve tvaru srdíčka, aneb zkrácená podjazyková uzdička.

Zkrácená podjazyková uzdička – téma, na které se často zapomíná. Popravdě řečeno nevím, jak často se tento jev vyskytuje, ale jsou momenty, kdy je rozhodně potřeba na možnost špatné výslovnosti kvůli tomuto problému pomyslet.

Nejenže jsem se s tím setkala při svém studiu na vysoké škole, ale také pak mnohokrát ve své praxi a nakonec i jako maminka svého prvorozeného syna.

Téma podjazykové uzdičky spojuje několik oborníků dohromady. Neonatologa, pediatria, laktační poradkyni, stomatologa, ortodonta, foniatra, ale také logopeda. Ve všech těchto profesích může dojít k odhalení zdánlivě nevinného jevu, který však může působit větší či menší potíže.

Podjazyková uzdička je slizniční řasa, která spojuje podjazykovou oblast se spodinou dutiny ústní. Délka této řasy by jednoduše řečeno měla být taková, aby nedošlo k omezení pohybu jazyka ať už vpřed nebo vzhůru.

Jak se to pozná?

Nejčastěji tak, že při vypláznutí jazyka je místo hrotu vidět jakoby srdíčko. Je to tím, že uzdička táhne hrot jazyka zpět do úst. Přirostlá podjazyková uzdička může v zásadě způsobit dva typy problémů:

  1. potíže při příjmu potravy
  2. potíže s výslovností

Potíže při příjmu potravy

Kojení

Může se stát, že uzdička je natolik krátká a přirostlá, že se miminku po porodu vůbec nedaří přisát. Nejde mu ani vypláznout jazyk a má tedy potíže při kojení. V tomto okamžiku není na co čekat a uzdička by měla být chirurgicky řešena prakticky ihned, aby se zajistil bezproblémový příjem potravy.

V druhém případě může být uzdička pouze lehce zkrácená a potíže při kojení nejsou tak zřetelné. Miminku se sice daří přisát, ale jen krátce a často se pouští. Lehce zkrácená uzdička nedovolí miminku vytvořit dostatečný podtlak při sání a jazýček táhne dolů a vzad.

Miminko si pomáhá pohybem čelisti nebo pohybem rtů. Zároveň může prs více stiskávat, skoro až kousat. Tyto potíže tedy nemusí být vůbec způsobené tím, že by maminka měla ploché bradavky, neměla dost mléka nebo že by jí kojení prostě nešlo.

Miminko je v tomto případě často neklidné. Při kojení může být i plačtivé, znepokojené. Zřejmě bude i více vyčerpané a může u kojení více usínat. Také může mít potíže s přibíráním na váze, jelikož nedokáže sát tolik, kolik by potřebovalo. V tuto chvíli je potřeba na přirostlou uzdičku myslet a nechat miminko zkontrolovat dětským lékařem.

Potíže s kojením ovlivní také chování maminky. Pravděpodobně bude neklidná, nespokojená, smutná, možná až zoufalá z toho, že se jí kojení nedaří tak, jak by si představovala. Navíc to pro ni kojení bude nejspíš velice bolestivé.

Opakovaným a častým kojením se špatnou technikou sání dojde dříve nebo později k poškození bradavek – to se pak projevuje bolestivostí, prasklinkami i krvácením. Tato situace může trvat i několik měsíců a může být také příčinou opakovaných zánětů prsu. Maminka pak může kojení velmi brzy a zbytečně vzdát.

Po chirurgickém odstranění uzdičky a uvolnění jazyka přitom dochází prakticky ihned k bezproblémovému nástupu kojení a také správné technice sání. Proto je ideální řešit tuto situaci ještě před propuštěním z porodnice.

Laktační poradkyně nebo dětský lékař může včas odhalit příčinu potíží s kojením a uzdičku nechat chirurgicky ošetřit. V případě, že se jedná o větší srůst nebo ztluštění uzdičky, zákrok se provádí v krátké celkové anestezii a já ho rozhodně doporučuji.

Pokud jde však jen o mírné zkrácení, zákrok se řeší ambulantně – je velmi rychlý, bezbolestný, krvácení je minimální. Navíc po konzultaci s odborníky je tu také možnost zkrácenou uzdičku uvolnit masáží a kojením. Jak jsem to udělala já se svým synem, si můžete přečíst ZDE.

Pití z lahvičky

Zkrácení uzdičky může dítě omezovat nejen při kojení, ale také později při přechodu na tuhou stravu a při nácviku pití z lahvičky. Dítě má problém vytvořit dostatečný podtlak potřebný k nasátí tekutiny z lahvičky. Může se vám stát to, co se stalo mně, že utratíte stovky korun za různé lahve, než zjistíte, že i na tuto dovednost má přirostlá uzdička negativní vliv a nejlepší řešení je nechat dítě pít jenom z hrníčku.

 

Na přirostlou uzdičku může později upozornit zubař nebo logoped.

Nejdéle ve dvou letech se dítě většinou dostane na kontrolu k zubnímu lékaři. Zubař je další odborník, který si přirostlé uzdičky může všimnout a chirurgicky ji odstranit.

Poslední v pořadí je logoped. Nicméně, bývá to právě on, kdo na tento problém upozorní velmi často jako první.

Potíže s výslovností

Dítě na logopedii přichází většinou z důvodu nesprávné výslovnosti. Při logopedickém vyšetření logoped také mapuje stav a pohyblivost mluvidel. Dítě na požádání logopeda provede několik cviků jazykem, z nichž je hned patrné, jak je jazyk pohyblivý.

Přestože se při vypláznutí jazyka nemusí objevit typické srdíčko, uzdička i tak může být přirostlá. To se pozná ve chvíli, kdy má dítě zvednout jazyk za horní řezáky. V případě přirostlé uzdičky to dítě nedokáže vůbec anebo jen částečně, navíc tento pohyb může být pro dítě i bolestivý. Dítě pak vyslovuje chybně hlásky TDN i L a k vibrantám R a Ř se pravděpodobně ani nedopracuje. Pokud ano, tak s chybnou výslovností (ráčkování).

V případě, že dítě dokáže zvednout jazyk za horní řezáky a uzdička mu v tom nebrání, je vše v pořádku (viz foto).

 

Je potřeba uzdičku kvůli špatné výslovnosti odstranit?

Pokud k odstranění uzdičky nedošlo již v kojeneckém věku, jedná se nejspíš jen o menší zkrácení. Nicméně jsem ve své praxi viděla i několik dětí, které měly uzdičku přirostlou hodně a nikdo to do té doby neodhalil.

Jak už jsem naznačila výše, pokud je uzdička zkrácená lehce, lze zkusit aktivní cvičení a masáže uzdičky vedoucí k jejímu mírnému uvolnění. Nelze dopředu odhadnout, jak moc se podaří uzdičku prodloužit. Nicméně za pokus to určitě stojí, jelikož to může dítě ochránit před sice drobným, nicméně méně příjemným zážitkem.

E-SHOP logopedie s úsměvem - tudy prosím >>>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *