Zkrácená podjazyková uzdička. Aneb když má logopedka dítě s vadou řeči.

Zkrácená podjazyková uzdička se obvykle řeší chirurgickým odstraněním. Ne vždy je to nutné. Pokud se chcete pokusit zákroku vyhnout může vás inspirovat můj postup, který vám v tomto článku ukážu, sice není úplně standardní, ale mám ho vyzkoušený a funguje. Chce to jen víru, správné informace a pro vás rodiče ideálně někoho, kdo posoudí, že uzdička je přirostlá jen mírně.

Mírně přirostlá podjazyková uzdička

Možná vás to překvapí, ale já osobně výslovnost svých dětí obvykle neřeším v době, kdy se intervence k dané hlásce běžně provádí. Snažím se citlivě vnímat jejich vývoj, důvěřovat jejich projevům a věřit, že mnohé se zlepší samo od sebe, když k tomu budou mít vhodné podmínky.

Tyto podmínky můžeme v mnoha ohledech sami ovlivňovat. A dnes vám řeknu něco víc o těch „technických“.

Můj první syn Prokop se narodil s mírně přirostlou podjazykovou uzdičkou. Při kojení jsem trpěla víc než půl roku. Ale věděla jsem, že je mnohem lepší se pokusit uzdičku tímto způsobem protáhnout, než ji nechat chirurgicky odstranit.

Odstraněných a znovu srostlých uzdiček jsem viděla několik. Mnohdy tkáň po takovém zákroku opět zvazivovatí a místo mírně přirostlé uzdičky se pod jazykem utvoří doslova uzda. Proto je důležité vhodnost chirurgického zákroku dobře zvážit.

S Prokopem jsme zvládli kojení a následně i správnou výslovnost.

Vliv uzdičky na výslvonost

Prokop se naučil R velmi brzy, v podstatě to bylo jedna z prvních hlásek, kterou říkal. Ale s přirostlou uzdičkou se mu to samozřejmě nedařilo správně, takže od dvou let ráčkoval. A to pak někde vyprávějte, že jste logopedka…

Nicméně věřila jsem, že se to srovná. Mohla jsem si to dovolit, protože vím, co je možné a co ne. Tímto textem rozhodně nechci nabádat rodiče, aby přirostlou uzdičku dítěti nenechali odstranit. Velice záleží na individuální situaci, proto stav svého dítěte určitě konzultujte s odborníkem.

 

Jak to vypadalo u nás?

Intenzivní masáž jazyka kojením jsme prováděli téměř 19 měsíců. Dnes věřím, že především to mu velmi pomohlo.

Téměř denně jsme bojovali s pitím z lahve, a to jsme vyzkoušeli několik různých typů. Prokop neuměl kvůli přirostlé uzdičce jazykem vytvořit dostatečný podtlak, aby mohl z lahve sát. Takže jsem ho nakonec naučila pít z hrnku. A světe, div se, o pár let později jsem se na skvělém kurzu Sary Rosenfeld Johnsonové dozvěděla, že děti žádnou lahvičku nepotřebují a většina jim dokonce škodí.

A jak to bylo dál?

Stejně jako R se Prokopovi nedařilo vyslovovat ani L, protože stejně jako R i L vyžaduje zvednutí jazyka za horní řezáky. Místo toho říkal obouretné W. Ale protože už mu byly skoro 4 roky, rozhodla jsem se, že bychom L měli začít trénovat, resp. trénovat zvednutí jazyka za horní řezáky, tedy výchozí artikulační pozici pro vyslovení hlásky L. Synovi se ale moc nechtělo. Jen občas se nechal přesvědčit ke krátkému motorickému cvičení, při kterém jsme zvedání jazyka nacvičovali.

Moc dobře vím, jaké to je, když dítě nespolupracuje. O to je to horší, když jde o dítě vlastní. Prokop navíc těžce nese svůj neúspěch, ale na druhou stranu přesně ví, co se po něm chce. Takže jsem ho vybízela dál, ale nedávala jsem mu najevo neúspěch. No a za necelé dva měsíce se nám to podařilo, přestože jsme cvičili opravdu jen párkrát.

 

Co z toho plyne?

Děti stačí jen jemně navést. Nemusíte nad nimi stát s bičem a říkat jim, co přesně musí a nesmí. Děti mnohdy vědí, co přesně po nich chcete, je ale možné, že cviky nebudou chtít zkoušet přímo před vašimi zraky. Některým dětem musíte naopak velmi dobře vysvětlit účel cvičení, aby jim dávalo smysl ho dělat.

Prokop dobře věděl, že existuje hláska L a že ji vyslovuje chybně. A proto když zvládl správnou výslovnost L, začal ho následně i sám v řeči zapojovat. Naše terapie vyslovování L trvala asi 10 rychlosezení. Pak už to byla Prokopova samostatná práce.

 

A co uděláme s tím krákoravým R?

Jestli z tebe bude jednou prezident, tak nesmíš přiznat, že tvoje máma je logopedka. To by se ti celý národ vysmál. Tak nevím jestli zabralo tohle, ale R krátce potom, co se naučil říkat správné L, přišlo také.

Jasně, že vím, co zabralo. Příběh s prezidentem to nebyl. Když totiž dítě umí správné L, je to základ pro nácvik hlásky R. Pak už jen potřebuje dostatek času, aby se to naučilo samo.

Zároveň je ale potřeba také rozvíjet sluchové vnímání. Když bude dítě umět správný pohyb jazykem, ale neuslyší, na jakém místě v řeči ho má použít, tak je mu to celé k ničemu. Prokop se R naučil, když mu bylo asi pět a půl.

A co Ř?

Jeho plné ovládnutí zvládl v necelých sedmi letech. V zásadě ode mě nedostal téměř žádnou terapii, jen letmou podporu. Co ale dostal, byl čas. Musela jsem však v sobě zapřít své povolání a netlačit na něj. Před nástupem do školy jsem věděla, že přestože Ř správně nevyslovuje, tak ho dobře slyší. Nebude mu tedy dělat problémy naučit se ho číst. A čtení mu pak bude pomocníkem při správné výslovnosti. A tak to také bylo.

Prokop měl chybnou výslovnost tří hlásek L, R a Ř z důvodu mírně přirostlé podjazykové uzdičky. Ale i přesto se nám, tedy spíš hlavně jemu, podařilo ovládnout správnou výslovnost všech těchto hlásek bez jakéhokoli chirurgického zákroku.

A co naučil syn mě?

Že ne všechno musí být vždy podle tabulek a norem a že důvěra ve vlastní dítě je také důležitá. Musíme mít ale také správné informace. Pak už to můžeme nechat na něm.

Potřebuji krásné obrázkové kartičky pro svoje dítě na logopedii - Do e-shopu tudy prosím >>>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.