Už má skoro tři a nemluví.

Dítěti jsou skoro tři roky a nemluví. Je to průšvih nebo je to ještě v pořádku? Je potřeba začít obíhat lékaře a hledat příčinu nemluvnosti nebo můžeme v klidu a spokojeně pozorovat, jak se naše dítě vyvíjí? Odpověď na tuto otázku není úplně jednoduchá a jednoznačná.

Do kdy je normální nemluvit?

V logopedii mluvíme o období tzv. fyziologické nemluvnosti. Její horní hranice je 2,5 let. To znamená, že do té doby má dítě nárok „mlčet“. Většina dětí samozřejmě říká alespoň jednoduché slabiky nebo krátká slova. Některé děti se je dokonce pokouší i spojit do dvouslovných vět.

Jiné děti v tomto věku jsou ještě dál. Mezi druhým a třetím rokem dochází obvykle k prudkému nástupu řeči. Dítě si rychle obohacuje zejména slovní zásobu. Doslova každým dnem přidává do svého aktivního slovníku nové výrazy a pokouší se „stavět“ věty. Většinou jsou ještě hodně kostrbaté. O gramatické struktuře jazyka teprve získává povědomí a chyby jsou více než časté. V tomto věku je to ale naprosto v pořádku.

Co když ale dítě nemluví nebo mluví velmi málo. Je i toto normální?

Určitě to není běžné, ale děje se to. Určité procento dětí s nástupem řeči otálí. Důvodů může být více. Nás zajímají čtyři pro vývoj řeč zcela zásadní komponenty.

V případě, že dítě ještě okolo dvou a půl let nemluví, musíme si být stoprocentně jisti, že jeho zrak, sluch a intelekt jsou v pořádku, že jejich vývoj není narušený.

Zrakové a sluchové vnímání, stejně jako motorika a myšlení tvoří pevnou základnu pro vývoj dětské řeči. Jakmile by jeden z nich vypadl ze hry, nebo alespoň některá jeho část, na vývoji řeči by to bylo ihned znát.

Dítě dobře slyší.

Proč nás zajímá zrovna sluch? Dítě se učí řeč nápodobou tak, že poslouchá mluvní vzory, tedy lidi v jeho bezprostředním okolí, a jejich řeč napodobuje. Když ji neslyší, nebo ji slyší zkresleně, těžko pak může řeč správně napodobovat. Neporušený sluch je pro vývoj řeči klíčový.

Proto si musíme být jisti, že dítě dobře slyší. Když na něho voláme, tak se otáčí. Zároveň nepozorujeme zhoršené slyšení v hlučnějším prostoru, např. na nádraží, na ulici nebo na delší vzdálenost. Stejně tak si všímáme, jak dítě reaguje na náhlé nebo hlasité zvuky, zda se jich zalekne či nikoliv. Při jakémkoli podezření na poruchu sluchu je potřeba se obrátit na dětského lékaře, a to okamžitě.

Dítě dobře vidí.

Stejně jako sluch, tak i zrak hraje významnou roli v rozvoji řeči. Stimuluje dítě k poznávání a zkoumání okolního světa. Zrakové vjemy jsou pak důležitou komponentou při utváření tzv. obrazu slova – tedy toho, co si představíme např. pod slovem jablko.

Vážnější poruchy zraku bychom si již dávno všimli, nicméně drobnější potíže, jako je např. tupozrakost, barvoslepost nebo šilhání, nám mohou uniknout. Proto i zde platí, pokud bychom měli jakékoli podezření na poruchu zraku, opět stav dítěte konzultujeme s dětským lékařem.

Vývoj pohybu je v pořádku.

Jak souvisí pohyb s řečí? Copak to, že dítě umí chodit, nějak ovlivní kvalitu jeho výslovnosti?

Ano.

Řeč se považuje za nejdokonalejší pohybový akt těla. V podstatě lze říci, že naše mluvidla předvádí skoro akrobatické pohyby. A stejně jako akrobat i dítě je trénuje postupně, systematicky a dlouho. Ovládá je od těch nejjednodušších k nejsložitějším.

Zjednodušeně se dá říct, že pokud dítě padá, škobrtá, neumí se pohybovat dobře v prostoru, velmi často stejně neobratné pohyby předvádí i jeho jazýček.

Většina těchto dětí má v anamnéze, neboli historii svého vývoje, mírné či větší zpoždění v pohybovém vývoji. Nejsou to ty děti, co se už na roce pokouší o první krůčky, ale ty, na jejichž první kroky se s napětím a netrpělivě čeká. Většina těchto dětí mívá ne náhodou také opožděný vývoj řeči. Jak už jsme si řekli, řeč je nejdokonalejší pohybový akt, a jak by mohl akrobat udělat salto, kdyby se dobře neohnul v páteři?

Proto si musíme být jisti, že se dítě v pohybovém vývoji neopozdilo a že je na tom stejně jako jeho vrstevníci. Pokud tuto jistotu nemáme a dítě ještě před třetím rokem chodí často za ruku, neumí při chůzi ze schodů střídat nohy, bojí se jezdit na odrážedle, častěji padá a je celkově neobratné, jeho vývoj konzultujeme s dětským lékařem.

Vývoj myšlení není narušen.

Vývoj myšlení je zásadní komponenta pro následný vývoj řeči. Dítě totiž musí pochopit nejen to, že řeč nám slouží k vzájemné komunikaci, ale zejména pak, že slova symbolicky zastupují svět okolo nás. Že to krásné kulaté, červené, voňavé, slaďoučké něco je JABLKO. Tedy že tento shluk zvuků J-A-B-L-K-O symbolizuje všechno to, co vidí, slyší, cítí a zažilo ve vztahu k jablku. Vývoj myšlení je tedy pro uchopení slovní zásoby a později ještě více pro uchopení gramatických pravidel více než zásadní.

Jak se pozná, že dítě se ve vývoji myšlení opožďuje?

Poznáme to podle vícero ukazatelů. Předně se opožďuje řeč. Dítě nám nerozumí, nereaguje na základní a jednoduché pokyny. Nerozumí slovům takže např. neukazuje obrázky v knize.

Většina dětí ve dvou a půl letech reaguje dobře na běžné každodenní situace. Když řekneme, že jdeme ven, jdou si např. hledat botičky nebo alespoň křičí neee, když se jim nechce. Stejně tak, když řekneme přijel táta, běží ke dveřím apod.

V tomto věku se už také děti pokouší např. skládat jednoduché dvoudílné puzzle nebo vkládat obrázky do vkládačky. Většina dětí už roztřídí barvy nebo předměty na velké a malé. Stejně tak chápou každodenní situace a nevztekají se při každé změně. V případě, že máme pocit, že vývoj myšlení by mohl být zpožděný, konzultujeme to s dětským lékařem.

Abychom mohli být v klidu, musíme mít jistotu, že všechny tyto důležité komponenty má dítě naprosto v pořádku. Přestože jsme si jistí, vývoj dítěte sledujeme. Pokud během následujícího půl roku, tedy nejdéle do tří let dítěte, se řeč nemění, tzn. že dítě nezačne mohutně rozšiřovat slovník a tvořit věty, pak je nutné pátrat po příčině opožděného vývoje a včas ji odhalit.

 

E-SHOP logopedie s úsměvem - tudy prosím >>>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.